Historie a současnost sboru
Na pelhřimovském okrese byl první sbor založen r. 1875 v Pelhřimově. V menších obcích zakládány sbory v době mnohem pozdější. U nás v Rynárci bylo až po roce 1900 mluveno o zřízení hasičského sboru, zejména po ustanovení sboru v Pavlově r. 1904 tato myšlenka již neutuchla. Realizování myšlenky té pomohl a uspíšil požár v zimě r. 1904 u pana Kučery čp. 8 vzniklý, k němuž dostavil se sbor z Pavlova. Poznáno a všemi uznáváno, že jedno pořadí nově taškami kryté, zachránilo by se bylo, kdyby ještě jeden stroj byl přítomen. Není divu, že usilovněji voláno po založení sboru. A tak obecní zastupitelstvo koná 5. března 1905 obecní schůzi a usnáší se sbor založiti a hasičské náčiní zakoupiti.
Tolik první list hasičské pamětní knihy, kterou založil řídící učitel Jan Bělohlav.
1905 – dne 6. března svolána k starostovi obce Josefu Brožovi schůze a sbor založen. Za činné členy přihlásilo se 20 občanů: Bečka Václav, Benda František, Čakovský Josef, Fuk Josef, Hron Josef, Kameník Jan, Kopecký Josef, Kučera František, Kučera Josef, Kužel František, Kužel Matěj, Malina Vojtěch, Maršík František, Másílko František, Novotný Václav, Pípal Karel, Vácha Jan, Váňa Václav st., Váňa Václav ml, Vránek Jan. Byla zakoupena ruční stříkačka od firmy R. A. Smekal z Prahy za 2000 K. U potoka byla postavena kůlna pro stříkačku se skladištěm. Zasahováno u šesti požárů.
1907 – sbor se zúčastnil prvních cvičení. Při sboru byl založen divadelní spolek. Svou činnost zahájil estrádními výstupy.
1908 – členstvo čítalo 22 činných členů a 15 přispívajících. Spolu s Národní Jednotou Pošumavskou uspořádána Husova oslava a oslava šedesátiletého výročí zrušení roboty, na které promluvil Karel Mudra, redaktor z Prahy a farář Jan Vacek z Božejova.
1912 – konáno pochodové cvičení před zemským dozorcem J. Hanekem z Jindřichova Hradce. Při odjezdu zaznamenal do jednatelské knihy: „Dne 14. dubna 1912 vykonal podepsaný přehlídku cvičení a bezpečnostního zřízení v obci a nalezl vše v dostatečném pořádku.“
1913 – v měsíci září při vojenských manévrech část vojska (polských hulánů) projela Rynárcem a zde nocovala. Sboru bylo nařízeno hlídkování, od 10. hodiny večerní do 2. hodiny ranní.
1914 – po vyhlášení války Rakouskem Srbsku bylo zmobilizováno 7 našich členů, kteří nastoupili vojenskou službu.
1915 – další členové sboru povoláni na frontu. Dva z našich členů padli. Byli to jednatel sboru Václav Bečka na ruské frontě a Matěj Kužel na italské frontě.
1918 – po ukončení světové války se sbor vrací k normální činnosti.
1923 – hasičského sjezdu v Praze se zúčastnilo 6 členů sboru, z toho 4 při cvičení se sekerami.
1928 – u sboru založen ženský odbor, přihlásilo se 20 dívek. V tomto roce započato se stavbou nové Hasičské zbrojnice. Uzavřena výpůjčka se Spořitelním a záložním spolkem v Rynárci na částku 9500 Kč.
1929 – 16. června při velké slavnosti předal starosta obce Alois Hrubý klíč veliteli Františku Maršíkovi od zbrojnice, ve které je též knihovna a veřejná čítárna.
1930 – 13. července konán u příležitosti 80. narozenin prvního prezidenta T. G. Masaryka v Rynárci Župní sjezd. Zúčastnili se zástupci z 26 sborů. Součástí sjezdu bylo též velké cvičení a koncert na oslavu 25. výročí založení našeho sboru.
1932 – velitel Alois Fojt navrhl, aby žebřík na sušení hadic byl svalen a do zdi silničního mostu přes říčku Bělou byly zadělány tři konzoly, na kterých by se hadice sušily. Vyjádření Okresního úřadu v Pelhřimově bylo kladné. Tento způsob sušení se využívá do dnes.
1935 – dne 10. července se zúčastnil sbor okrskového cvičení v Mezné. Závodilo se ve štafetě s vodou v koších k ohni. Jeho soupeři byly sbory Pavlova, Vokova a Pelhřimova. Zástupce župy předal diplom vítěznému rynáreckému družstvu. Ženy cvičily s kotouči a koši.
1939 – hasiči na žádost pana děkana se zúčastnili vítání pana biskupa před farní budovou při slavnosti biřmování. Dne 24. září zakoupena motorová stříkačka od firmy Josef Vystrčil a syn z Telče.
1940 – od tohoto roku sbor vlastnil čtyřkolovou ruční stříkačku taženou koňmi, dvoukolovou motorovou stříkačku plus příslušenství a další výzbroj.
1943 – vystavěna vodní přehrada přes říčku Bělou u Hasičské zbrojnici za účelem zvýšení hladiny vody. Dřevo dodal Alois Hrubý – místní pila a kámen byl z obecního lomu na Hůrce.
1945 – odvolán starosta sboru Alois Hrubý na příkaz očisty ve sborech (národně nespolehliví činitelé) a na místo něho po dohodě jmenován Jan Bělohlav. Provedena úprava Pomníku padlých s dodatkem zahynulých v době okupace německými vojsky p. Duškem z Tábora. Pan Rataj ze Zajíčkova provedl dlažbu a násep před pomníkem. Slavnost odhalení se konala 28. října.
1946 – 22. dubna slavnostně zasadil sbor s místním školním žactvem u Pomníku padlých dvě lípy. Dne 1. června se sbor rozloučil se zemřelým Josefem Brožem, který byl před 41 lety jedním ze zakládajících členů hasičského sboru a jeho prvním a dlouholetým starostou.
1951 – v červenci provedeno pořadové cvičení na školním hřišti za účasti sborů Pavlova, Zajíčkova, Mezné a Rynárce. Cvičení vedl instruktor Vaněk z Pavlova a okresní velitel Maršík.
1952 – bylo zakoupeno nákladní auto zn. Tatra vzor 82 z továrny Kovofinyš Ledeč nad Sázavou, základní cena 43 000 Kč. Zprostředkovatelem koupě a prvním řidičem byl zástupce velitele František Kopecký.
1955 – v tomto roce zemřel poslední za zakládajících členů našeho sboru Jan Kameník. Bylo rozhodnuto přihlásit jedno družstvo do okresní soutěže požárních sborů.
1956 – při podzimních deštích došlo k protržení hráze Mlýnského rybníka a k zatopení části obce. Hasiči pomáhali s odstraňováním způsobených škod.
1958 na návrh velitele byl vyřazen nákladní vůz Tatra pro jeho nákladné opravy.
1960 – 13. srpna po přívalových deštích došlo k znovu k protržení nově opravené hráze rybníka a následné rozsáhlé povodni, při které hasiči spolu s vojáky z Jihlavy pomáhali ohroženým občanům a při záchraně zvířat.
1963 – založené družstvo žáků se zúčastnilo okresní soutěže. Dokončena oprava Hasičské zbrojnice.
1967 – sboru bylo přiděleno nákladní vozidlo Praga RN. Členská základna čítala v tomto roce 44 členů.
1970 – hasiči se podíleli na výstavbě obecního vodovodu a osazení hydrantů v nejvíce obydlených částech obce.
1976 – sbor obdržel novou stříkačku PPS 12 a v důsledku toho byly provedeny úpravy v Hasičské zbrojnici.
1978 – bylo znovu založeno hasičské družstvo žen. Hasiči se významně podíleli na výstavbě nové školy.
1980 – na louce u mlýna se začala konat vždy v květnu okrsková cvičení, která byla zorganizována na velice dobré úrovni za účasti kolem 15 družstev mužů a žen.
1986 – rynárecké sbor byl zařazen mezi 14 výjezdových požárních jednotek okresu Pelhřimov. V tomto roce byl provedena oprava požární nádrže.
1989 – dne 13. března na slavnostní schůzi byly předány zástupcem OV SPO p. J. Havelkou klíče od nového vozidla AVIA našim řidičům.
1990 – v rámci oslav 85. výročí založení sboru bylo uspořádáno okrskové cvičení a bylo dohodnuto, že toto se zde bude konat vždy po pěti letech na jubileum založení sboru.
1993 – byla dokončena rekonstrukce Hasičské zbrojnice, a to jak vnitřních, tak i venkovních prostor. Byly zakoupeny pracovní stejnokroje pro družstvo mužů a žen. Všechny finanční prostředky poskytl obecní úřad ze svého rozpočtu.
1995 – v tomto roce oslavil sbor 90. výročí svého trvání. Na slavnostní schůzi byl přítomen okresní požární rada podplukovník Miroslav Šimon. Ve výzbroji měl sbor automobil AVIA a přívěs PPS 12. Tento rok cvičila 3 družstva mužů, 1 družstvo žen a dorostu.
1998 – členové sboru se podíleli na akci obecního zájmu při porážení poškozených a proschlých stromů kolem silnice vysázených v roce 1905. V březnu byl převeden z Hasičského záchranného sboru v Pelhřimově cisternový vůz CAS 25 RTO pro naši zásahovou jednotku. Vůz je garážován ve farské stodole, jejíž přestavbu financoval obecní úřad. Také bylo utvořeno družstvo žáků.
2000 – při oslavách 95. výročí sboru se předvedlo družstvo místních veteránů, které připravil pan Oldřich Brož. Dále to byla pomoc obecnímu úřadu při slavnosti posvěcení obecních symbolů a provedení samotného aktu vztyčení praporu a státní vlajky.
2003 – v tomto roce proběhly oslavy 800. výročí naší obce. Hasiči pomáhali s přípravou prostoru školního areálu, se stavbou pódia, uspořádali výstavu s ukázkou techniky a prezentovali se ve vydaném almanachu.
2004 – členové sboru zajišťovali pomoc při bezpečném průjezdu tratí 1. ročníku Rallye Pelhřimov. Dále se podíleli již třetí rok na přípravě Festivalu hasičských dechových hudeb v Pelhřimově. Byly nakoupeny pracovní a vycházkové stejnokroje. Utvořilo se druhé družstvo žen.
Samozřejmě k výčtu patří nespočet zásahů při požárech, hasičských cvičeních, pořádání plesů, sehrání divadelních představení, maškarních průvodů, spolupráce s ostatními složkami v obci, pořádání zájezdů, přátelských posezení, veřejně prospěšných prací a různé pomoci občanům.
Na začátku roku 2005 má náš sbor 112 členů, což je o 92 více než před 100 lety v době jeho založení. Ale krásné na tom je to, že ti staří členové jsou obklopeni velkou skupinou mladých hasičů, kteří i dnes pochopili to, co pochopili tenkrát zakládající členové stojící u hořící usedlosti, jak se píše v prvním listě naší kroniky: „Poznáno a všemi uznáváno, že jedno pořadí nově taškami kryté, zachránilo by se bylo, kdyby ještě jeden stroj byl přítomen.“
Vedoucí členové výborů
Období / Starosta / Velitel / Jednatel
1905 / Josef Brož / Václav Váňa st. / Václav Brož
1906 – 1907 Josef Brož Jan Bělohlav / Jan Šedivý
1908 – 1909 / Josef Brož / Jan Bělohlav / Jan Vácha
1910 – 1911 / Josef Brož / Josef Fuk / Václav Bečka
1912 – 1918 / Josef Brož / Josef Čakovský / Václav Bečka
1919 – 1921 / Josef Brož / Josef Čakovský / Alois Fojt
1922 – 1930 / Josef Brož / František Maršík / Alois Fojt
1931 – 1936 / Alois Hrubý / Alois Fojt / Josef Brož
1937 – 1938 / Alois Hrubý / Václav Štercl / Bohuslav Škvor
1939 – 1944 / Alois Hrubý / Václav Štercl / Josef Novotný
1945 – 1947 / Jan Bělohlav / Václav Štercl / Josef Novotný
1948 – 1950 / Jan Bělohlav / Václav Štercl / Václav Hron
1951 – 1955 / Václav Štercl / Josef Hrubý čp. 73 / Václav Hron
1956 – 1957 / Václav Štercl / Josef Hrubý čp. 73 / Karel Janáček
1958 – 1959 / Jaroslav Šedivý / Josef Hrubý čp. 74 / Josef Hrubý čp. 73
1960 / Jaroslav Šedivý / Josef Hrubý čp. 74 / Josef Coufal
1961 – 1962 / Václav Vokůrka / Josef Hrubý čp. 74 / Josef Coufal
1963 – 1967 / Josef Novotný / Josef Hrubý čp. 74 / Josef Coufal
1968 – 1969 / Josef Novotný / Josef Hrubý čp. 74 / Karel Houška
1970 – 1974 / Václav Vokůrka / Josef Hrubý čp. 74 / Karel Houška
1975 – 1976 / Stanislav Kameník / Drahomír Tomíšek / Karel Houška
1977 – 1987 / Stanislav Kameník / Jaroslav Novotný / Karel Houška
1988 – 1991 / Ladislav Berka / Jaroslav Novotný / Miroslav Šebesta
1992 – 1997 / Ladislav Berka / Miroslav Šebesta / Ing. Jiří Kočí
1998 – 2005 / Miroslav Šebesta / Ing. Miroslav Maršík / Zdeněk Váňa
2006 – 2009 / Miroslav Šebesta / Ing. Miroslav Maršík / Zdeněk Váňa
2010 – / Zdeněk Váňa / Ing. Miroslav Maršík / Jaroslav Brož